logo dominikanska8

Klášter dominikánů v Praze
platforma Dominikánská 8 pořádá

tisková zpráva

stáhnout plakát

 

Hudební jaro u dominikánů 2015

Hudba ve službách diplomacie a smíření

Barokní refektář dominikánského kláštera sv. Jiljí

28. – 31. května 2015

Pod patronátem doc. JUDr. Pavla Svobody PhD., D. E. A., poslance Evropského parlamentu

hjd2015Zajímalo by Vás, jak se proslavil Beethoven nebo o čem si povídal Goethe s Napoleonem, který právě obsadil Berlín? Nebo komu Ludvík XIV. zadal úkol zajistit zábavu na velkolepé představení, které mělo oslnit a dobře naladit účastníky jednání, na němž závisel osud Francie? Chcete se sami dobře naladit? Pak přijďte na konci května na Hudební jaro u dominikánů.

Letos se totiž zaměřuje na duchovní i světskou hudbu, která byla zkomponována v souvislosti s významnými evropskými setkáními panovníků a diplomatů a jejichž výsledkem bylo smíření.

Hudba při takovýchto setkáních hrála vždy důležitou roli a skladby zkomponované na zakázku nebo jako reakce na tíživou situaci, která těmto jednáním předcházela, ovlivňovaly celou situaci.

Ať už to byla třicetiletá válka a Vestfálský mír, války o španělské dědictví a Utrechtský mír, nebo napoleonské války a Vídeňský kongres, všechny tyto události jsou propojeny s uměním. Ludvík XIV. umění nejen miloval, ale i vědomě užíval ke zlepšení vztahů se sousedy a k udržení pokoje ve Francii.

Zmíněné události byly místem propojení hudby z různých částí Evropy a zajistily období míru, při kterých se získané podněty mohly rozvinout. 300 let po Utrechtských jednáních (1713 - 1715) a 200 let po Vídeňském kongresu (1814 - 1815) si tak můžeme připomenout témata, která jsou dnešní době velmi podobná a propojit i v našem skromném měřítku hudebníky z různých zemí.

čtvrtek 28. května 2015 v 19:30 hod.

„Les Nations“

Evropa v barokní hudbě

Ensemble „La Botta Forte“:
Shai Kribus, Amy Power – hoboj, zobcová flétna
Katya Polin, Sonoko Asabuki - housle
Katia Viel – Viola, Alexandra Polin - viola da gamba
Lillian Gordis - cembalo

Zahajovací koncert „Hudebního jara u dominikánů 2015“ pořádá Klášter dominikánů již tradičně ve spolupráci se švýcarským „Spolkem pro podporu absolventů Schola cantorum basiliensis“ v Basileji.
Schola cantorum basiliensis, renomovaný institut pro výzkum a interpretaci barokní hudby, činí z Basileje již řadu desetiletí opravdovou meku tzv. staré hudby. Koncentrace hudebníků z celého světa, vynikající úroveň této školy, propojení s hudebním výzkumem a místní bohatou kulturní tradicí vytvářejí ideální podmínky pro vznik skvělých projektů. Jedním z nich je právě program „Les Nations“.

Barokní hudba 18. století je protkaná tématy antické mytologie. Postavy jako bohyně sváru nebo bohyně lásky, role ztělesňující Francii, Španělsko, Turecko či a Itálii mají tradiční lidské vlastnosti a jejich zájmy i intriky se nijak neliší od těch dnešních. Zrcadlí se v nich tehdejší politická situace a válečné konflikty. V Camprově opeře „L’Europe galante“ nakonec krásný zpěv bohyně Europé pomůže světadílu Evropa k harmonii. Obsah barokních kantát a oper může, vyjádřen slovy, znít naivně či těžkopádně, v hudbě ale promlouvá v hlubší rovině a má mocné působení na posluchače. Tohoto působení si byl dobře vědom i Ludvík XIV. a hudba a společenské události s ní spojené velkou měrou přispěly k vnitřnímu uklidnění Francie za jeho vlády.

 

pátek 29. května v 19:30 hod

„Dona pacem“

Třicetiletá válka a Vestfálský mír (1648)

Všichni návštěvníci jsou srdečně zváni na občerstvení po koncertě pořádané ve spolupráci s Velvyslanectvím Lotyšské republiky v České republice.

Aija Veismane – soprán,
Jana Chytilová, Jiří Sycha – housle
Alena Hönigová - cembalo
Ilze Grudule – violoncello a um. vedení

Hudba Heinricha Schütze, Alberta Heinricha a Samuela Scheidta.

Vestfálskému míru v roce 1648 předcházela řada dílčích paktů a setkání. Při těchto příležitostech se hrála řada skladeb zkomponovaných na zakázku. Ačkoliv většina z nich měla oslavit dotyčný válečný úspěch, nacházíme v textech i slova popisující „temná nebezpečí“ a hrůzy války. Každopádně nejčastějšími slovy, která zde zaznívají, jsou vytoužený mír a pokoj. Program tohoto koncertu prezentuje zmíněné události spíše netradičně – vyhýbá se typickým velkým vícesborovým kompozicím a slovo dává sólovému zpěvu a koncertantním nástrojům.

 

sobota 30. května v 17 hod.

„Evropa tančí“

Hudba na mírovém kongresu ve Vídni (1815)

Ilze Grudule – violoncello
Alena Hönigová – fortepiano

Hudba L. van Beethovena a Ignaze Moschelese.

Kongres ve Vídni v roce 1814 - 1815 ukončil dlouhé období obav a neklidu napoleonských válek. Zhoršená ekonomická situace způsobená válkou ovlivnila negativně i umění. Vídeňský kongres se pak stal setkáním politické elity Evropy, ale i obrovskou hudební událostí, protože jednání střídaly koncerty, opera a divadlo. Kníže von Ligne píše, že „Evropa tančí…“. Kongres byl také významným životním milníkem pro řadu skladatelských osobností – např. pro Ludwiga van Beethovena, kterému se konečně dostalo opravdového veřejného uznání, nebo pro mladičkého Ignaze Moschelese.

Skladbami napsanými právě v tomto období, spolu s úryvky z literatury a dopisů, bychom rádi vyjádřili pohnutou atmosféru, která opanovala Evropu před 200 lety.

 

neděle 31. května 2015 v 17 hod.

„Le retour de la paix“

Duchovní i světská hudba za vlády Ludvíka XIV. a Utrechtský mír (1713 - 1715)

Markéta Cukrová –mezzosoprán
Martina Bernášková – flauto traverso
Alena Hönigová – cembalo

Kantáty a „petits motets“ Michele Pignolet de Montéclaira, André Campry a Françoise Couperina

„Smrtelníci, do hrobu můžete postupovat daleko pomaleji: Zvítězit nad vlastními touhami vám tuto cestu zkrášlí a prodlouží více než boj o pomíjivou slávu a moc ve válce.“

text kantáty M. P. Monteclaira „Návrat míru“

Posledním koncertem Hudebního jara u dominikánů se opět vracíme do Francie Ludvíka XIV. – bezpochyby jednoho z umělecky nejoslnivějších dějinných období. Války o španělské dědictví ukončily velmi bolestnou kapitolu jeho panování a nadcházející mír se slavil ve velkém stylu. Témata války i návratu míru se objevují i v hudbě. Oblíbeným žánrem tehdejší duchovní hudby byly tzv. malá moteta – duchovní kantáty pro menší obsazení. Touha po pokoji a harmonii je zde vyjádřena pomocí biblických témat a žánrově jsou podobná těm světským, která tato přání stylizují do postav antické mytologie.

Partner projektu

>„Verein zur Förderung von Basler Absolventen auf dem Gebiet der Alten Musik“ - švýcarský Spolek pro podporu absolventů na poli staré hudby se aktivně podílí na otevření kariérní cesty pro mladé špičkové absolventy „Schola Cantorum Basiliensis“. Přímé napojení na tento proslulý renomovaný institut ho profiluje jako průkopnickou organizaci, propagující umění na nejvyšší úrovni. Každoročně pořádá a financuje koncerty a nahrávky CD s dramaturgicky objevným repertoárem nebo výjimečným interpretačním přístupem.